Na úvod roku 2026 jsem se nechtěl stresovat ničím těžkým, a tak jsem sáhl po další písni z alba KP&EP – Padaly hvězdy. Je to další z řady milostných až erotických písní, které jako linka procházejí celou Plíhalovou tvorbou. Vždycky jsem měl pocit, že se za tou fasádou nesmělého roztržitého muzikanta skrývá divoká šelma. Ale co já můžu vědět, že ano… Jsem samozřejmě za tyto písně rád, protože jsou veskrze nadčasové. Kulisy se během času mění, ale problémy lásky zůstávají.
Píseň je běžně k slyšení ve dvou variantách. Původní nahrávka na albu je v aranžmá pro akustickou kytaru (s doprovodem elektrické), později ji Plíhal na koncertech hrával už čistě na elektrickou. Já jsem si pro sebe vybral akustickou verzi. Je o dost snazší a obecně ty elektrifikované varianty spíš nevyhledávám.
Ve studiové verzi píseň začíná refrénem beze zpěvu a Emil Pospíšil tam hraje na elektrickou kytaru. Čistě akusticky to moc nedává smysl, takže jsem dal do úvodu jen pár opakování akordu C. Ve všech taktech se hrají snadné rozklady, na druhou stranu je to trochu svižnější. Jediné zajímavé místo je ten přechod z G přes Am a G/H do C. Ve zpěvnících je psáno dva takty G a pak hned C. Píseň se obvykle hraje v E dur, tj. kapodastr na 4. poli.
Struktura písně je postavena na pro Plíhala trochu netypickém pravidelném střídání krátkého refrénu a sloky. Celý cyklus se opakuje celkem 4x. Protože sloky jsou z větší části tvořeny jen nudným rozkladem Am a Em, je vhodné moc netlačit na pilu a hlavně to dobře zazpívat.
Padaly hvězdy
[A] pixy.cz
[A] plihal.wz.cz
[PDF] padaly_hvezdy.pdf
[GP] padaly_hvezdy.gp