Tato píseň vyšla v roce 1992 na albu Takhle nějak to bylo… a je to taková pro Plíhala netypická skladba. Pokud bych měl ze všech jeho písní vybrat tu nejvíce depresivní, byla by to asi právě Provazochodecká.
Technicky je to velmi snadná záležitost, hraje se bez kapodastru v pěkně hutné tónině – E moll. Klíčem je tomu dát správnou náladu a naléhavost. Plíhal ty struny v některých pasážích rve až drnčí o pražce, tedy žádné delikátní vybrkávání.
Předehra a mezihra se hraje rozkladem akordu E moll a hraje tam jeden příklep/odtah na první struně. Já osobně tam ten akord držím ukazováčkem+prostředníčkem a ten příklep dělám prsteníčkem. Malíček na to mám slabý. Ve sloce už chytnu E moll klasickým způsobem. Všechny akordy ve sloce se hrají stejným vzorem rozkladu, na první dobu vždy samostatně basová struna.
Úplně v samotném závěru je postup na první struně tímto způsobem: 0-2-3-5, slide na 12 pražec a tam buď zahrát tón e nebo třebas flažolet. Společné s tím zazní i tón E na šesté struně.
Provazochodecká
[A] pixy.cz
[A] plihal.wz.cz
[PDF] provazochodecka.pdf
[GP] provazochodecka.gp