Technika a pomůcky

Když se chce kytarista amatér naučit nějakou píseň, tak se většinou dožaduje tabulatury, tj. zápisu pro kytaru, kde je napsáno, co má mačkat za struny bez nutnosti znát noty a další hudební teorii. Na následujících řádcích popíšu proces, který já používám k vytváření tabulatur. Kytarista profesionál nic takového většinou nepotřebuje a znám člověka, který po prvním poslechu dokáže bez větší námahy zahrát téměř cokoli: „Jo, to je v A moll, jo, to jsou tyhle akordy, jo, to se hraje takhle…“. Jakože cože? Tak pro takové lidi tento web opravdu není určen.

Na začátku je vždy záznam písně, kterou se chci naučit. Buď mám kopii studiové nahrávky z CD nebo nějaký záznam z živého vystoupení na YouTube. Na YT je spousty studijního materiálu a občas se objeví opravdu klenot jako např. nedávno záznam staršího koncertu z Telče. Raději si všechny videa stahuji a archivuji. K tomu používám programy jDownloader nebo VLC player, které z YT adresy dokážou vytáhnout video a uložit ho na disk.

Dalším krokem je natažení nahrávky do zvukového editoru. Já používám Audacity. Je zadarmo a není zbytečně složitý. Vypadá to nějak takhle:

Následuje trocha stříhání a hlavně zpomalovaní. Pro další pitvání si většinou nahrávku zpomalím na 1/2 až 1/4 původní rychlosti. Stejné zpomalení umí i přehrávač na YT, ale kvalita oproti výstupu z Audacity je neporovnatelně horší.

A pak už nastupuje nástroj nejdůležitější a tím je ucho. Poslouchám jednotlivé noty, souzvuky nebo intervaly, porovnávám s tóny na kytaře a zapisuji si je do tabulatury. Interpret mi to mnohdy znesnadňuje např. tím, že do hudby i zpívá nebo hraje na nástroj, který má jinou barvu zvuku – typicky elektrická kytara. Ovšem ucho se dá vycvičit a pokud máte i nějaký ten základ v podobě hudební teorie, stupnic, akordů apod., tak to nakonec není tak pracné.

Pokud mám k dispozici i kvalitní video nahrávku, tak občas používám program DaVinci Resolve, kde se pak snažím odkoukat Plíhalovo držení akordů nebo vůbec způsob hry některých pasáží.

Software, který používám pro zapisování tabulatur se jmenuje Guitar Pro 8. V tomto programu se dá vytvořit luxusní tabulatura, která může při troše úsilí znít velmi podobně předloze. Mám však trochu deficit v teoretické rovině. Některé techniky běžně používané při zápisu hudby vůbec neznám, takže tabulatury mohou místy vypadat trochu neumětelsky. Alespoň se snažím k zachycení správného rytmu a délky not.

Jako alternativa volně ke stažení je možné použít TuxGuitar. Sám ho nepoužívám, ale je důležité, že umí otevřít soubory uložené z Guitar Pro.

Původně jsem si každou tabulaturu tisknul a další detaily doplňoval tužkou. Dnes si všechno postupně převádím do aplikace Songbook Pro a všechny papírové materiály jsem postupně zrušil. Bohužel mít vše v digitální podobě má svoje úskalí…typicky v podobě vybitého tabletu v tu nejméně vhodnou dobu.

Dobrá zpráva je, že na internetu je pár dalších míst, kde lze už hotové tabulatury najít. Stránky, o kterých vím, jsou tabulatury na serveru Supermusic a jeden zpěvník Karla Plíhala. Bohužel oba ty tyto zdroje už se stávají postupně neaktuálními. Supermusic je po změně designu prakticky nepoužitelný a aktivita na druhém zmíněném webu asi před 10 lety ustala.

Z dalších online zdrojů určitě mohu doporučit Pixyho zpěvník, v papírové podobě mám v podstatě neustále po ruce klasický „černý“ zpěvník od Hitboxu a akordovou bibli od Petra Rímského.

Update 09/2025
Opět jsem se pustil do pitvání Plíhalovo písní a pomáhám si dvěma novými pomůckami. Napadlo mě otestovat, jak si dnešní AI poradí s přepisem audio nahrávek do not…a dopadlo to tragicky. Našel jsem ale speciální odnož AI modelů, které se zabývají tzv. stem separací. Dáte tomu na vstupu píseň a program vám vyhodí několik audio souborů s vokály, nástroji, bubny atd. Ideální např. na přípravu karaoke nebo právě na studium písní, protože se do zvuku kytary přestane motat umělcův zpět. Možná to dokonce není až taková novinka a o to více mě mrzí, že jsem na to nepřišel dříve. Používám volně stažitelný program Demucs-GUI.

Další věc, kdy si připadám jako bych vynalezl kolo, je frekvenční analýza. Nedávno jsem se mořil s nějakým tónem asi dva dny…jednou jsem tam slyšel G, druhý den A. Tak jsem zkusil v Audacity volbu Analyze-Plot Spectrum a et voilà…je to G!

Pokud to jen trochu půjde, tak se budu snažit ke každé písni nahrát i audio nebo video s mojí vlastní interpretací. Nebude to však pravidlem, zatím se učím nahrávat kytaru tak, aby to vypadalo a znělo nějak k světu (…a stále to neumím).

Postupem doby se pomalu stávám spíše sběratelem nástrojů nežli muzikantem. Používám tedy střídavě tyto nástroje:

Marek Rejhon OM – fantastická kytara postavená na míru Kladeňákem Markem Rejhonem

Jan Fišer nylon hybrid „Krylovka“ – custom kytara na hraní písní vyžadujících zvuk klasické kytary

Furch GNc4-SR nylon – crossover kytara od Furchů, osazená K&K snímačem

Nedílnou součástí Plíhalova stylu je používání kapodastru. Někteří kytaristé koukají na kapodastr poněkud s despektem a kasají se, jak umí zahrát píseň v libovolné jiné tónině. Jenže pak jim jaksi dojdou prsty při složitějších vyhrávkách. Já kapodastr používám skoro neustále a dlouho jsem hledal nejlepší výrobek, zkusil jsem snad všechny výrobce. A nakonec používám výhradně značku Shubb. V nouzi takové ty klasické jednostranné, ale nejraději mám FineTune verzi, kde se přítlak reguluje tím velkým kolečkem s čísly na spodu. Mám také jeden český výrobek od Holoubka, který funguje na stejném principu, ale zpracování je o něco horší než Shubb (ale zas cena je poloviční). Kytaristi s neomezeným rozpočtem přísahají na Elliott Capos, ale skoro 10 tisíc se mi za kapodastr dávat zatím nechce…