Volba další písně ke zpracování padla na skladbu Dopis. Píseň milostnou, možná autobiografickou. Plíhal ji vydal v roce 1996 na albu Králíci, ptáci a hvězdy a po dvaceti letech si našla cestu i na kompilační album Best of. Kromě toho skladbu hraje i na aktuálních koncertech, kde ji uvádí básní stejného jména:
Promiň, že si nepíšem‘,
jsem na šňůře s Ježíšem,
vracíme se v září.
Magdalena – Máří.
K aktuálnosti písně přispívají závěrečné verše, v nichž si může interpret postěžovat na všechno, co ho aktuálně bolí. Plíhal se většinou omezuje na obvyklou hlavu, nohu, záda a ruku, ale já mám plejádu věcí, které umějí bolet mnohem širší.
Studiová verze se obešla zcela bez strunných nástrojů, na koncertech se však hraje na kytaru. Mám tedy záznamy spíše novějšího data, kde už s Plíhalem vystupuje kytarista Petr Fiala. Na koncertě z Telče 2018 (čas 16:50) jde ještě o Fialovu sólovou kytaru a na pozdějších koncertech (např. koncert na podporu Ukrajiny, 2022, čas 04:00) už je to píseň pro kytaru a mandolu. Pro úplnost se sluší doplnit, že stejný hudební motiv použil Plíhal i pro text písně Sprej, kterou hrával na elektrickou kytaru.
Na první pohled je patrné, že k zahrání Dopisu není potřeba být kytarový virtuóz. Doprovod ve sloce je snadné brkání palce a tří prstů na dvě doby. Stejně by se mohlo pokračovat i dál, ale to by byla trochu nuda. Takže tu máme refrén, který už trochu umu vyžaduje. Do tabulatury jsem si napsal dvě maličko odlišné varianty – od taktů č. 19 a 29. Pro ilustraci přikládám audiofragment z Guitar Pro 8.
Pokud máte trochu cit pro hudbu a rytmus, nemělo by vám uniknout, že refrén se nehraje úplně pravidelně do taktu. Jsou to ve skutečnosti v každém taktu dva triplety čtvrťové a osminové noty. Aby se partitura neplevelila značkami, je v záhlaví předepsáno, že každou dvojicí osminek se rozumí právě triplet.
Perlička na závěr je kratičká vyhrávka po verši „přestanem si nalhávat, že na východě svítá“, která má navodit atmosféru Dálného východu.
Dopis
[A] pixy.cz
[A] plihal.wz.cz
[PDF] dopis.pdf
[GP] dopis.gp