V poslední době jsem poslouchal spíše novější písně a staré klasické hity mi poněkud vypadly z paměti. Když jsem tedy přemýšlel, co bych dále mohl sepsat, vrátil jsem se zcela na začátek a vybral něco z prvního Plíhalova alba. A to rovnou i první píseň celé nahrávky – Květina. Krom studiovky vím jen o jednom dalším exempláři ze starého koncertu, jinak nic. Žádný cover na YT, žádná tabulatura, nic. A to je škoda. Píseň je to krásná, vlastně stále aktuální a relativně hratelná v původní podobě i pro mírně pokročilé kytaristy.
Tabulaturu jsem napsal podle studiové verze. Hraje se kapodastrem na 3. poli, B dur. Píseň je celkem hezké cvičení na nezávislost palce. Palec v podstatě hraje pravidelně na každou dobu basovou linku a melodie pod tím zbytek prstů. Je dobré naučit se o tom přemýšlet jako o dvou nezávislých činnostech.
Píseň může mít jedno nestandardní specifikum a to je ladění. V basové lince v refrénu se tuze hodí tón D2, ke kterému se dostanete jen podladěním struny E o celý tón dolů – tzv. drop D ladění. Není to úplně nutnost. Pokud ten hutný tón oželíte, dá se hrát jen klasické D3 na 4. struně. Změna ladění znamená jen drobnou komplikaci v jiné podobě hmatu akordu G dur, kdy pro tón G2 saháte na 5. pražec. Nejsem si jist, jestli to Plíhal takhle v originále hrál, protože ty nižší tóny už klidně mohou být z kontrabasu.
Trochu „problém“ mám s akordem D7 ve 22. taktu. Ve výškách slyším souzvuk dvou tónů a uspokojivě to zní jen pokud podladím i první strunu z E4 na D4 a zahraju pak D#4 a F4 (v absolutní hodnotě bez vztahu ke kapodastru). Ale tohle jsem se rozhodl prostě ignorovat, protože toto „double dropped D“ ladění pak zbytečně některá místa komplikuje.
Květina
[A] pixy.cz
[A] plihal.wz.cz
[PDF] kvetina.pdf
[GP] kvetina.gp